Námořník McGaffin z Glasgow

William McGaffin
(Hvězda 1939-1945, Atlantická hvězda se sponou „France and Germany“, Britská válečná medaile 1939-1945)

William McGaffin se narodil 19.10.1919 v Glasgow. Před narukováním ke královskému námořnictvu pracoval jako dělník. Jeho matka se pravděpodobně znovu vdala (ovdověla a nebo se rozvedla), jelikož v jeho dokumentech je uvedena pod jménem Mary McLucas. Do svého nástupu vojenské služby bydlel v městě svého narození, protože jako adresa v jeho dokumentech je uvedena 654 South Street Whiteinch, Glasgow. V těchto místech se dnes nachází řada výrobních hal, které zřejmě stojí na místě původní zástavby. Jelikož mám k dispozici originál jeho služebního dokumentu (CERTIFICATE of the Service), mohu celkem podrobně popsat celou jeho vojenskou kariéru. Začneme tedy obligátním popisem jeho osoby: výška 5 stop a 7 1/2 palce, modré oči a světlé vlasy. Zvláštní znamení: tetování na předloktí a jizva nad pravým okem. Služební číslo JX223370.

William narukoval 10.10.1940, tedy v době, kdy bylo každého muže v armádě potřeba. Jeho prvním umístěním bylo výcvikové středisko HMS Royal Arthur, kde byl od 10.10.1940 do 15.11.1940. Zde se mu dostalo základního výcviku. Pro pokračovací výcvik byl přesunut do dalšího námořního výcvikového střediska HMS Pembroke (16.11.1940 až 26.2.1941) a poté do HMS Europa (27.2.1941 až 9.6.1941) což byl centrální depot námořní hlídkové služby, zajímavostí je, že byl umístěn na zahradě soukromého domu v Lowestoftu. Námořníci mu přezdívali „vrabčí hnízdo“. Těsně před naloděním na bojovou loď strávil ještě 14 dní (10.6.1941 až 25.6.1941) ve středisku HMS Wildfire.

Jeho první lodí, se kterou se zúčastnil bojových operací byl rybářský trawler HMS Bernard Shaw (FY 200), kterému v té době velel skipper Charles James Euston ze zálohy válečného námořnictva (dále jen RNR). Tato loď byla přestavěna na minolovku a vybavena vlečnou sítí. Kvůli hrozbě leteckých útoků probíhalo vyhledávání min převážně v noci. Operačním prostorem lodi byla oblast kanálu La Manche a to od Lowestoftu po Dover. V době, kdy Němci začali používat magnetické miny, byla loď dovybavena vlečnou bárkou s elektrickým zařízením, které tyto miny převádělo k výbuchu. Námořníci těmto bárkám přezdívali ocas (Tail). Po zavedení akustických min k nim přibylo „chrastítko“ upevněné na přídi a námořníci se modlili, aby akustickou minu aktivovalo dostatečně daleko před lodí. Na trawleru HMS Bernard Shaw sloužil až do 31.12.1942. Během této služby obdržel 7.9. 1942 stříbrný odznak za službu v protiminové a protiponorkové hlídkové službě (Silver Anti Submarine and Minesweeping Patrol Badge). Tento odznak se uděloval po 6 měsících služby na moři posádkám minolovek a stíhačů ponorek.

Další štací v jeho vojenské kariéře byl trawler HMS Carisbrooke (FY583), kterému v té době velel skipper Alexander Rose Bowman (RNR). I tento trawler se zabýval převážně lovením min a William na něm sloužil až do konce války, respektive do 30.10.1945. Týden ještě sloužil na trawleru HMS Sailor King (1.12.1945 až 6.12.1945) a svoji službu u námořnictva zakončil ve výcvikovém středisku HMS Europa, odkud byl vyřazen do zálohy dne 4.3.1946. Během celé jeho služby bylo jeho chování hodnoceno vždy jako velmi dobré a proto 10.10.1943 obdržel první odznak za vzornou službu (Good Conduct Badge). Tento odznak ve formě zalomeného proužku se nosil jako nášivka na levém rukávu uniformy.

I když žádná z lodí, na které sloužil se neproslavila, nic to nemění na skutečnosti, že služba na malých původně rybářských trawlerech byla velmi náročná a právem ji lze považovat za jednu z nejnebezpečnějších během 2 světové války.