Leteckým navigátorem po 2.světové válce (Příběh Františka Bora)

ppor. František Bor
(ČSR Odznak navigátora)

Dnes už se jen zřídka naskytne sběratelům příležitost, získat do své sbírky vyznamenání nebo i jiné maličkosti přímo od veteránů 2. světové války nebo od vojáků, kteří sloužili v padesátých letech, případně získat tyto artefakty od rodin a nechat si k nim vyprávět i jejich historii. O to víc jsem byl rád, že mne oslovil kolega z armády, který mi do sbírky věnoval krásný kousek v podobě Československého odznaku polního pozorovatele – letce (1923-1953) spolu s příběhem a fotoalbem jeho nositele. Zavázal jsem se, že pak vše sepíši a zveřejním právě v tomto článku.

Něco málo k samotnému odznaku

Odznak polního pozorovatele – letce byl zřízen 27. října 1923 a na základě rozšíření jeho určení dle Směrnice 250 Pro přidělování odznaků výkonným letcům z 12. dubna roku 1947 byl nově určen i navigátorům. Vzhledem k tomu, že funkce pozorovatele jako specializace postupem doby zanikla, byl 6. listopadu 1948 oficiálně změněn jeho název jednoduše na Odznak navigátora. Tento exemplář je typickým příkladem odznaku vyrobeným po roce 1945 firmou PROVAZNÍK A SPOL. PRAHA VII, nesoucí na rubu značku FP, římskou číslici III a puncovní značku ryzosti stříbra 800/1000. Původní číslo odznaku 243 je přeškrtnuto a odznak tak nese číslo 579 a je uložen spolu s dubletem na uniformu ve stejně číslované etui se jménem nositele Františka Bora ml., kterého si představíme v následujících řádcích a fotografiích z rodinného alba.

Kdo byl František Bor?

František Bor se narodil 10.6. roku 1925 a vyrůstal na malém hospodářství ve Slavičíně 169 v rodině s vojenskou historií. Jeho otec, taktéž František, totiž spolu se svým bratrem bojoval v řadách RU armády na bojištích Velké války. Bohužel se ale v roce 1915 dostal do ruského zajetí, ve kterém strávil celý zbytek války. V jeho životě to mělo ale zásadní význam, protože se zde seznámil se svojí budoucí ženou a maminkou Františka Bora mladšího Ludmilou Borovou (roz. Požajkynovou), se kterou se po roce 1918 vrátil zpět do nové Československé republiky. František Bor ml. (dále jen František) měl mimo jiné ještě dvě sestry Hedviku a Ludmilu.

O dětství a mládí Františka toho moc nevíme. Víme však, že se František stal svědkem strhujících událostí, které se odehrály 29. srpna roku 1944 nad Slavičínem při tzv. letecké bitvě nad Bílými Karpaty. Během náletu 15. americké letecké armády na rafinerii ropy a seřaďovací nádraží v Ostravě-Přívoze Luftwaffe sestřelila 10 amerických bombardérů. Jedno ze zasažených letadel z těchto vzdušných soubojů se zřítilo mezi Slavičínem a Lipovou, osádka letoun opustila ještě před dopadem. František se ihned vydal s kamarády Pazderou a Stříbrským na místo havárie. František si stihl před příchodem četnictva a armády s kamarády pořídit u trosek letadla několik fotografii. Dle zjištěných informací se většina těchto fotografií darem dostala do expozice Městského muzea ve Slavičíně. V albu se však nacházejí tři fotografie, kde je nejspíše František a jeho kamarádi zkoumající ony trosky. František je zde vyobrazen jen do půl těla se svým kolem, takže by to odpovídalo letnímu počasí a také výpovědi jeho ženy. Domnívám se tedy, že se jedná o fotografie z 29.8.1944.

První písemnou zmínku o Františkovi nalezneme v záznamech města Slavičín z 30. dubna 1945, kdy František spolu ještě s dalšími dvěma muži ukryl do sklepa na tamní poště, kde pracoval, aparát telefonní ústředny a bránil jej. Němci chtěli aparát zničit, ale díky tomuto činu se jim to nepodařilo. Na konci války to byl velmi odvážný skutek, za který se v nastalém zmatku i popravovalo. To ale nebylo ten den z hrdinských činů Františka vše. Při útěku Němci podminovali všechny mosty přes potok Říka v okolí Slavičína a chtěli je vyhodit do vzduchu. V noci se však Františkovi a jeho nám již známým kamarádům Pazderovi a Stříbrnému podařilo u dvou mostů přerušit dráty a zabránit v jejich detonaci. U třetího se jim to nepodařilo, protože byl ještě hlídán Němci. Nedlouho potom do Slavičína vstoupila Rudá armáda. Osvobození naší vlasti se tak František dočkal ve zdraví. Je docela s podivem, že za své činy nebyl v poválečných letech vyznamenán.

Naše republika se po válce pomalu a zmateně stavěla na nohy a snažila se znovu naučit žít v míru, přesto jsme se museli být připraveni znovu bránit. Proto hned 25. května 1945 byla schválena Prozatímní organizace československé branné moci, která se měla postarat o reorganizaci naší armády. Vešel v platnost nový branný zákon, jehož znění bylo s drobnými úpravami totožné s tím z předmnichovské éry. Ve zkratce řečeno vznikala branná povinnost v 17 letech, k odvodu se chodilo v 19 a ve 20 letech se nastupovalo na dvouletou základní službu.

Po skončení 2. světové války bylo Františkovi čerstvě dvacet let. Jelikož nebyl dosud řádně povolán, ani neměl příležitost vstoupit do naší čs. armády v zahraničí a nebyl součástí žádného partyzánského útvaru, vztahovala se na něj odvodní povinnost dle paragrafu 9 branného zákona. Tento paragraf říká, že odvodní povinnost počíná se 1. lednem kalendářního roku, v němž občan dokončí 20. rok věku a trvá až do 31. prosince toho roku, v němž dokončí 22. rok věku. Jako ročník 1925 byl František zařazen k odvodům až v roce 1946-47. František byl odvodní komisí shledán jako schopen služby a díky svému skvělému zdravotnímu stavu a dobrým studijním výsledkům na obchodní akademii v Uherském Hradišti byl přiřazen k letectvu. V případě Františka šlo vše přesně tak, jak ukládal zákon a po odvedení došlo k jeho zařazení na útvar do presenční služby k 1. říjnu. To se pal rok 1947.

František Bor ml. nastoupil svou presenční službu na Vojenské letiště v Havlíčkově Brodě. Po základní přípravě byl poslán na šestiměsíční studium do Školy pro důstojníky v záloze, která byla součástí Letecké vojenské akademie v Hradci Králové a měla připravovat záložní důstojníky letectva v odbornostech navigátor a technik. Svůj navigátorský výcvik a cvičné lety absolvoval František na letišti v Pardubicích, kde byla od 1.10. 1947 zřízena Školní základna V, později reorganizována na Leteckou základnu 5. František se tak stal jedním z členů 3. výcvikové letky a své cvičné lety absolvoval na letounech Avia C-2, C-3 a pravděpodobně i na novém letounu Avia CS-199 (ten je vidět i na snímku ze slavnostního předávání odznaku z fotoalba F.Bora ml.)

V létě roku 1948 měl František svůj speciální šestiměsíční výcvik pro navigátory za sebou, a tak mu mohl být udělen navigátorský odznak II.třídy, dříve označovaný jako odznak pozorovatel – letec. Stalo se tak v souladu s již výše zmiňovanou Směrnicí 250 za slunného letního dne 27. července roku 1948 o desáté hodině dopoledne na betonovém nádvoří před letištními hangáry v Pardubicích. Slavnostního dekorování se zúčastnil brig. gen. Hanuš a hlavně plk. gštb. Sacher. Druhým jmenovaným není nikdo jiný než hrdina bojů na Dukle a držitel čtyř ČS. válečných křížů 1939 a budoucí generálporučík Vilém Sacher. Průběh celého ceremoniálu včetně opisu projevu gen. Hanuše se dochoval na výstřižku z novin, který si František ponechal a jehož fotografii naleznete níže.

Po absolvovaném speciálním výcviku se vrátil František na své domovské letiště v Havlíčkově Brodu, kde příkladně sloužil až do konce své prezenční služby 1. října roku 1949. Do civilu pak odchází s pochvalou za čestnou a věrnou službu v hodnosti podporučíka a stává se důstojníkem v záloze armády Československé republiky. Poté se už František věnoval jen své rodině a práci a až na výjimky, kdy absolvoval pravidelná povinná vojenská cvičení, uniformu již znovu neoblékl.

Nejprve si našel práci jako úředník v Bohuslavicích nad Vláří v tamější pobočce Zbrojovky Vsetín. Když k nám ale v roce 1968 vtrhla okupační vojska, František spolu se sousedy zabarvoval a otáčel směrovky, aby Rusové bloudili. To se pak bohužel dozvěděl jeho zaměstnavatel a František byl sesazen z vedoucí funkce na referenta v zásobování. Následně odešel z podniku a našel si místo na státním statku Bylnice jako šéf přidružené výroby. Po odchodu do důchodu se až do své smrti 20. října 1999 věnoval hlavně myslivosti.

Jsem rád, že jsem mohl díky tomuto nádhernému odznaku a pár fotografiím pana Františka poznat a zveřejnit ve zkratce jeho příběh.

POUŽITÉ ZDROJE

https://www.mesto-slavicin.cz/cs/informacni-centrum/mestske-muzeum/expozice-muzea/
http://slavicinsko-1914-18.cz/b.html
http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:KkDf8UGTyqYJ:brzobohaty.eu/II_svetova.doc+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz
https://www.valka.cz/Havlickuv-Brod-letiste-t164553
https://www.valka.cz/topic/view/92752/Letecka-zakladna-10-1946-1950
http://www.vrtulnik.cz/ww2/protektorat-brod.htm
http://www.aeroklubhb.cz/historie.php
https://www.pomnikyletcu.cz/clanky/pomniky-letcu/ceska-republika/ceskoslovenske-letectvo/ceskoslovenske-letectvo-1945—1992/pomniky-leteckych-katastrof/4.3.1949—kvastov.html
https://www.valka.cz/Sacher-Vilem-t35688
http://www.vhu.cz/vilem-sacher/
https://www.valka.cz/Hanus-Josef-t89868
https://www.flying-revue.cz/cesty-zivota-leteckeho-2